Jemnice kościół św Wita, Turystyka zagranica, Czechy, Informatory przewodniki
[ Pobierz całość w formacie PDF ]
JEMNICE
královské věnné město
restaurovány 4 dřevěné plastiky evangelistů a v roce 2005
město Jemnice zažádalo o zařazení kostela sv. Víta do Progra-
mu záchrany architektonického dědictví. V letech 2005-2006
proběhly stavební práce spojené s odvodněním, odvětráním
a oddrenážováním kostela, včetně odsolování vnějších a vnitř-
ních omítek. V roce 2007 byly v interiéru kostela provede-
ny práce na odsolování omítek a podchycení omítek v kapli
Umučení Páně a bylo zahájeno restaurování vnějšího pláště
kostela včetně kamenných prvků (presbytář), které bylo do-
končeno v roce 2008.
náměstím v Masných krámech. Byla
to původně otevřená studna, z níž se
čerpala voda pomocí dlouhého háku
a okovů nebo věder. Později byla tato
studna nahrazena hlubokou ve skále
vytesanou a otesanými kameny oblo-
ženou studnou uprostřed náměstí, kde
na povrchu byla postavena železná
„kašna“ s železnými koly, jejichž otáčením se voda čerpala oby-
čejně do „pantovnic“ opatřenými popruhy.
Haltýř
Svatovítská lípa
Podzemní prostory
Na severovýchod od kostela při hranici bývalé klášterní
zahrady stojí památná „Svatovítská lípa“ a ze žádných his-
torických pramenů se nedovíme,
kdy byla do země zasazena. O je-
jím stáří kolují tři pověsti. Podle
jedné z nich prý byla zasazena už
za pobytu Elišky Přemyslovny
v Jemnici na začátku XIV. stole-
tí. Podle jiné pověsti prý pod ní
kázal výmluvný františkánský
mnich Jan Kapistrán v polovině
XV. století. A podle třetí pověsti
ji prý zasadili do země jemničtí
Františkáni, když nadobro opouš-
těli zdejší klášter, a k tomu se do-
dává, že ji prý zasadili korunou
do země.
Podzemní prostory při kostele sv.
Víta v Jemnici jsou součástí areálu bý-
valého františkánského kláštera, zalo-
ženého v 50. letech 15. století. Zůstává
však i nadále domněnka o dřívějším
původu v důsledku důlní činnosti. Měs-
to Jemnice má dle historických prame-
nů nejstarší hornickou tradici v širokém
okolí. Rudy se zde těžily dříve než
např. v Jihlavě. Pozůstatky této činnosti
se v lokalitě zachovaly pravděpodobně
jenom v segmentech.
Dnešní vstup do podzemí bývalého františkánského kláštera
se nachází těsně za závěrem kněžiště
kostela sv. Víta. Zděný vstupní por-
tál je zaklenut segmentově. Na něj
navazuje příkré přímé jednoramen-
né schodiště se zdmi z kamenného
zdiva, zaklenuté cihlovou klenbou.
V ose schodiště se nachází klenutá
síň s větrací – manipulační šachtou.
Za síní pokračuje chodba, větvící se
do tří směrů. Ve všech případech je
ukončená kobkami vytesanými ve
skále.
V lednu 2007 byly podzemní
prostory na základě žádosti města
Jemnice prohlášeny za kulturní pa-
mátku a byly započaty práce na sanaci podzemních chodeb a ob-
nově vstupního objektu.
Stav před obnovou
Torzo kmene Svatovítské lípy
Soustava středověkého vodovodu
Na západní straně bývalé kláš-
terní zahrady se dodnes zachoval
„haltýř“, který nám připomíná pů-
vodní středověkou soustavu vodo-
vodu města Jemnice. Na základě
dohody s jemnickými „bosáky“ si
měšťané odváděli dřevěnými roura-
mi tuto vodu do města, které nemělo
studny. Za tuto vodu platilo město
„bosákům“ jednou ročně jednu kopu
kaprů při výlovu. Předtím si museli
měšťané dopravovat vodu nahoru do
města až z řeky Želetavky.
Voda byla vedena z „haltýře“ dřevěnými rourami ulože-
nými v zemi k vzdušníku na ul. Horní valy, v němž byl podle
potřeby vypouštěn vzduch z potrubí. Odtud pak ul. Horní valy
až k úrovni bývalé soudní budovy, pod níž poměrně prostor-
nou štolou, vytesanou ve skále, byla vedena do studny pod
Obnovená část podzemí
Kostel sv. Víta
Vzdušník
Město Jemnice
Husova 103, 675 31 Jemnice
tel.: +420 568 450 221
e-mail: info@mesto-jemnice.cz
web: www.mesto-jemnice.cz
Foto: Jan Sucharda, archiv města Jemnice. Vydalo město Jemnice 2011.
Turistické informační centrum
Husova 2, 675 31 Jemnice
tel.: +420 721 508 737
e-mail: tic@mesto-jemnice.cz
web: www.tic.jemnice.cz
brožura kostel sv víta 2011.indd 1
14.10.2011 13:37:44
ní páni města Jemnice.
Roku 1462 se v jemnickém klášteře poprvé konala provinč-
ní kapitula a o úřad vikáře se neúspěšně ucházel M. Filip
z Vestfálska, velký horlitel pro chudobu. Nakonec byl „per com-
promissum“ zvolen M. Bonaventura z Bavor, kdysi jeho kolega
na universitě v Lipsku. Bonaventura zastával úřad do roku 1463,
později, v roce 1464, se stal prv-
ním provinčním vikářem samostat-
ného rakouského vikariátu. Zno-
vu se konala v Jemnici kapitula r.
1475, na které byl zvolen Mikuláš
z Čech.
Roku 1485 došlo k poničení
kláštera a následovala pozdně go-
tická přestavba. Koncem 80. let
v konventu pobývali odpůrci české
reformace a Jednoty bratrské - Jan
Bosák Vodňanský (přináležel pod-
le některých pramenů k sektě
fratellitů - františkánů uprchlých
z Itálie) a Bernard z Netopic. Jan
Bosák korespondoval s Půtou
z Lichtenburku a sepsal v Jemnici
svůj latinský spis Annihilatio a patrně zde připravil materiál pro
Chválu sv. Kateřiny. Na provinční kapitule ve Vratislavi roku
1489 podpořil diskret jemnického kláštera požadavky českých
bratří, kteří usilovali o nové uspořádání českého observantského
vikariátu. Generální kapitula v italském Urbinu roku 1490 však
společné návrhy klášterů v Plzni, J. Hradci a Jemnici odmítla.
Klášterní kostel sv. Víta byl tehdy jediným katolickým kos-
telem v Jemnici. Františkáni, kterým se říkalo pro jejich chudo-
bu také „bosáci“, studovali v tichu svých cel klasická díla lidské
vzdělanosti a náboženskou literaturu. Vycházeli také mezi lid
jako kazatelé a misionáři a snažili se jej získávat k návratu do
lůna katolické církve. Žili z milodarů bohatší vrstvy tehdejšího
obyvatelstva, ale se ztrátou hospodářské základny sami od sebe
klášter v roce 1560 opustili (už v roce 1546 je z Jemnice vyháně-
li obyvatelé přijímající pod obojí). Budovy neobývaného kláš-
tera chátraly, a proto je na žádost městských císař Maxmilián
věnoval listinou z roku 1570 i s kostelem zbytku katolického ob-
čanstva s podmínkou, že Jemničtí budou o ně pečovat. Klášterní
budova stála ještě v r. 1588, kdy ji navštívil Bartoloměj Paproc-
ký. V knize Zrcadlo slavného markrabství Moravského (1593)
uvádí, že „v Jemnici viděl pustý klášter, v jeho kostele náhrobek
Půty z Lichtenburka a pak jiné ještě kameny starobylého rodu
Koňasů z Vydří již tak zašlé, že nápisy a erby (dva stříbrné bu-
volí rohy v červeném štítě) nemohl rozeznati. Poněvadž žádných
mnichů v klášteře už není, v krátkém čase skrze nedbanlivost
upadnouti musí“.
Františkáni se v roce
1673 ještě jednou vrátili do
jemnického kláštera. To už
však byl založen nový fran-
tiškánský klášter v Dačicích
a z vůle ordinariátu museli
„bosáci“ jemnický klášter
natrvalo opustit. Klášterní
budovy opět pustly, jemnic-
ké obyvatelstvo po třiceti-
leté válce tak zchudlo, že
nemohlo řádně udržovat své
vlastní domy. Zachráněn byl
jenom kostel sv. Víta, ostatní klášterní budovy propadly úplné
zkáze.
Obnově kostela, která proběhla v letech 1770 – 1774
a o kterou se zasadil farář Josef Šabata, dominovalo vytvoře-
ní fresky Nanebevzetí sv. Víta. Autorem je moravský malíř
německého původu Josef Winterhalder ml. a s největší prav-
děpodobností se jedná o jeho první samostatné dílo. Freska je
datována do roku 1774. Při této obnově došlo také k prolomení
vstupu v jižním průčelí lodi (svědčí o tom nápis ANNO 1770
nad vchodem na vnitřní straně), převedení tvaru triumfální-
ho oblouku na půlkruh, prolomení celkem tří nových širších
oken do presbytáře a lodi. Hrotitá gotická okna byla zkrácena
a na dřevěnou kruchtu byly proraženy vstupní dveře v severní
stěně.
Kostel sv. Víta
Na vyvýšenině pod kopcem Javor severovýchodně od his-
torického jádra města je situován kostel sv. Víta. Zachoval se
nám jako zbytek zrušeného a zbořeného františkánského kláš-
tera, který se rozprostíral na sever od kostela. Ještě dnes se říká
prostoru kolem tohoto kostela “U Kláštera“.
Původně stála na tomto návrší pouze kaple zasvěcená sv.
Vítu. Po založení františkánského kláštera roku 1455 byla pře-
stavěna na konventní chrám sv. Víta a Modesta. Dne 24. září
1455 požádali bratři Albrecht, Hynek a Štěpán z Lichtenburku
a Bítova, synové Jana z Lichtenburka, olomouckého biskupa
Bohuše ze Zvole o zřízení františkánského kláštera na pahorku
kolem kaple sv. Víta. V říjnu téhož roku předali fundátoři po-
zemek a kapli provinčnímu vikáři českých františkánů.
Založení kláštera bývá také spojováno s vlivem misií sv.
Jana Kapistrána, generálního vikáře observantské kongregace
řádu sv. Františka, jenž měl dokonce Jemnici osobně navštívit.
V roce 1451 a 1452 podnikl dvě cesty do našich zemí, aby od-
vrátil lid od kalicha a svým kazatelským působením na Moravě
přispěl ke konverzi nemalého počtu utrakvistů. Pod jeho vlivem
byly založeny františkánské kláštery v Brně a Olomouci (v roce
1453). O jeho kázání v Jemnici, kromě ústní tradice, nejsou žád-
né důkazy.
Zakládání a podpora klášterů nové observantské kongrega-
ce v českých zemích byla v polovině 15. století otázkou prestiže
katolické šlechty a výrazem jejich církevně politických ambicí
proti utrakvistické majoritě v Čechách. Z osmi klášterů založe-
ných v Čechách byla celá polovina založena šlechtou. Na Mo-
ravě byl šlechtou založen pouze jeden, v Jemnici, kde fundátory
konventu u kostela sv. Víta byli bítovští Lichtenburkové, zástav-
Varhany v kostele sv. Víta
Oltář Bolestné Panny Marie
Za vlády Josefa II. byl
kostel zároveň s nedaleko sto-
jící kaplí sv. Anny zrušen
a v roce 1788 byly obě tyto
budovy prodány ve veřejné
dražbě hraběnce Antonii Dau-
nové, která je postoupila
v roce 1790 městské obci. Bý-
valá kaple sv. Anny už neby-
la obnovena a byla stavebně
upravena na obytný domek
čís. pop. 619. Po přechodném
josefínském zrušení byl kostel
vybaven novým hlavním oltá-
řem a oltářem Bolestné Panny
Marie v kapli Umučení Páně.
K severní stěně lodi byl pře-
místěn barokní oltář sv. Anny
Hlavní oltář s freskou Nanebe-
vzetí sv. Víta
z bývalé kaple sv. Anny.
Město Jemnice se snaží o obnovu kostela kontinuálně od
druhé poloviny minulého století. V letech 2002 - 2004 pro-
běhla obnova šindelové střechy a konstrukcí krovu. Dále byly
Kostel sv. Víta, kresba Václav Malý
brožura kostel sv víta 2011.indd 2
14.10.2011 13:37:57
[ Pobierz całość w formacie PDF ]